Atmosféra každého představení pro české krajany ve Vídni od boleradických ochotníků je vždy kouzelná, krásná a zanechává v každém vzpomínky: na to první My Fair Lady ze Zelňáku, na Strakonického dudáka, na Noc Pastýřů, na Cikánského barona. Babička na diváky v sále divadla české Komenského školy určitě udělala dojem ten největší. Pan Vladimír Skal - sólista Vídeňské státní opery na naše představení chodí pravidelně. Byl tak "unešen" představením, že ještě ve dvě hodiny v noci seděl u počítače a psal pro nás recenzi! Jaký dojem na něj tedy udělala Babička? Posuďte sami:

Když jsem v sobotu odpoledne šel na představení Babičky v podání Divadelního spolku z Boleradic, které se konalo v sále školy Komenský, tak jsem si v paměti vybavoval nejen román Boženy Němcové ale také všechny filmové verze, které jsem viděl. Jako první to byl němý film s babičkou, tuším paní Innemannovou, a Barunkou Natašou Tánskou, potom další dvoje zfilmování s paní Terezou Brzkovou a s paní Jarmilou Kurandovou. Posledně řečená mi zvlášť utkvěla v paměti, protože paní Kurandová chodila s mojí babičkou Anastázií Slavíčkovou do obecné školy.
Přišel jsem do sálu a nalezl jej téměř zaplněný. Hodně známých tváři a ještě více neznámých očekávalo s napětím dramatizaci oblíbeného románu Boženy Němcové.
A všichni jsme byli mile překvapeni a dojati. Přes 30 let stojím už na prknech, která znamenají svět. Viděl jsem mnoho inscenací a tato , zdánlivě jednoduchá ale o to účinější, patří k nejlepším, které jsem kdy viděl. Vůbec není lehké, dramatizovat román a ještě k tomu tak chvalně známý. František Pavlíček - který už bohužel není mezi námi - se jej zhostil na víc než výbornou. Režijní úprava a zpracování látky, jakož i obsazení leželo a leží v rukách režisérky paní Aleny Chalupové. Tato nelehká práce - zjednodušení scény bez narušení děje, mnohaměsíční zkoušení, skloubení veškerých divadelních prvků a v neposlední řadě typové obsazení rolí bylo korunováno zaslouženým úspěchem. V hlavní roli babičky přímo excelovala paní Eva Charvátová. Vžila se do role tak, a já s ní, že jsem před sebou viděl Jarmilu Kurandovo. Přiznám se, že mi, hlavně ve druhé části, tekly slzy po tváři a také téměř všichni návštěvnící vycházeli na konci se slzami v očích ze sálu. Dostalo se nám pocty nejvyšší a my za ní můžeme jen poděkovat!

Ostatní role byly velice dobře vybrány a byly zahrány s láskou a kumštem. Nebylo by spravedlivé, někoho z tohoto výtečného ansámblu vyvyšovat, ale přesto si dovolím poznámku, že mně osobně se líbila Jana Glocová v roli Hortensie, Šárka Hosová jako Kristla a jako Jakub Juraj Háder. A hlasově mne přesvědčil Radek Omasta jako myslivec.
Nepsaný divadelní zákon říká, že nejhůře se pracuje na jevišti se zvířaty a dětmi. Tento zákon pro Boleradické neplatí. Děti, a myslím tím všechny děti na jevišti, byly velmi ukázněné, zřetelně mluvily a zhostily se úkolů jim daných na výtečnou. Zvláštní pochvalu si zaslouží slečna Štěpánka Veselá za velmi lidské ztvárnění role Barunky.
Jednou z odměn za fenomenální výkon na jevišti byl zasloužený a dlouhotrvající potlesk všech diváků.

Po skončení představení vyhrávala ve foyeru k tanci a poslechu cimbálka, kterou Boleradičtí přivezli sebou. Spousta návštěvníků zůstalo v předsálí a tančilo i zpívalo krásné moravské písničky. K náladě dopomáhala i výborná vína z bufetu a jiné laskominy. Pak se centrum dění přemístilo do menšího sálu v bývalé kapli, kde se opět tančilo, zpívalo a koštovala vína. Pomalu, ale jistě nadešel čas odjezdu. Boleradičtí to sice zase tak daleko z Vídně nemají, ale jejich divadelní plán je neúprosný. V úterý zkouška Robina zbojníka, ve středu Babička doma, ve čtvrtek generálka, v pátek premiera Robina zbojníka, v sobotu Babička ve Vídni a v neděli zase Robin zbojník!
Po bratrském rozloučení představených obou spolků následoval odnos cimbálu a basy k autobusu a po zamávání se autobus vydal na cestu. Ale jen 20 metrů. Už jsem si vymalovávali nejhorší situace,ale zjistilo se, že chyběla jedna členka souboru (třeba si chtěla tajně zahrát s Omladinou).
Staré přísloví praví: Konec dobrý - všechno dobré. A tak to také bylo.
Přeji Boleradickým do dalších her, a mají nádherný repertoár, jako Maryšu od bratří Mrštíků, vše nejlepší, hodně radosti, potěšení a uspokojení z hraní a těším se na shledání.
-DROB-

 

PS: Naše velké poděkování si zaslouží Anička Vaďurová, Petra Kalousek, Martina Pfeffer a ostatní členové Vomladiny, kteří se o nás s nebývalou péčí postarali. Ještě bych chtěl poděkovat Michalovi, který nám věnoval svůj volný čas a provedl nás po Schönbrunnu.

PPS: Nevím kdo napekl tak dobré buchty a zákusky ke kávě ale byly vynikající jak od maminky!

Jiří Janda

Další odkazy:

Přečtěte si také recenzi na http://www.omladina.at

Fotografie jsou z loňské premiéry.